Vezměte si na ně právníka. Nebo hůl.

Zkoušeli jste se někdy probít textem pojistných podmínek? Také jste se cítili ztraceni jako v labyrintu? Také vás to znechutilo a přemýšleli jste, proč je to tak složité a dlouhé a proč to ty pojišťovny dělají?

Domluvíme se takhle: vy pojedete na dovolenou do zahraničí, kde neplatí naše zdravotní pojištění. Zaplatíte mi podle počtu cestujících osob a rozsahu toho, co vidíte jako riziko, určitou dohodnutou částku a v případě, že budete potřebovat lékařské ošetření, tak vám je proplatím. Když ne, nechám si to, co jste mi zaplatili. Jestli se bojíte, že vám někdo ukradne zavazadla, dohodneme se podobně. Je to pro vás něco jako když si vsadíte. Všechno se řídí zákony ČR. Jednoduchý princip.

Jenže v podání pojišťoven se z toho stává nesmyslné bludiště. V dokumentu, který cestovatel dostane od jedné z pojišťoven je téměř 20.000 slov. Celé to začíná mnoha stranami čehosi, co se pro laika nesrozumitelně nazývá Předsmluvní informace k cestovnímu pojištění. Vyčerpaný čtenář se ale po dočtení této části nedočká ničeho lepšího. Následují samotné Pojistné podmínky cestovního pojištění, která pojišťovna rozpustile nazývá zkratkou PPCP. To je mimochodem také jediný pokus o stručnost.

Vezměte si třeba tohle: “Pojistník má pojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na životě a zdraví jiné osoby, osvědčí-li zájem podmíněný vztahem k této osobě, ať již vyplývá z příbuzenství nebo je podmíněn prospěchem či výhodou z pokračování jejího života.” Cože? Co je to “pojistný zájem”? A co ta druhá věta? Netušíte, co to celé znamená?

I definice jsou skvostné. Akutním onemocněním se rozumí “náhle vzniklé onemocnění, které ohrožuje zdraví nebo život nemocného a které vyžaduje nutné a neodkladné léčení”. Kdo by to byl řekl? Když už se někdo snaží rozpitvat a definovat úplně všechno, pojďme do hloubky, aby nebylo sporu. Takže co je to “náhle”, “ohrožuje zdraví”, “nutné a neodkladné”? Vidíte také tu absurditu?

Úžasná je také definice “bydlištěm (se rozumí) místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu”. Autoři se rozjeli do šířky přímo epické v odstavci věnovaném definici terorismu. Zjevně jim nestačí definice obecně přijímané, a tak tomu věnovali hned osm bodů a asi 200 slov. I termín “úraz” si podle pojišťovny zaslouží zcela nový výklad, podle něhož je úrazem “neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt”. Mým favoritem je ale definice, podle níž se zvířetem rozumí “smysly nadaný živý tvor.”

Mišmaš završují perly jako ta týkající se portálu pojišťovny, podle níž “Účet klienta je po třetím neúspěšném přihlášení zablokován na deset minut. Po uplynutí deseti minut se lze opět pokusit o přihlášení.” Ne že by to nebyla pravda a potřebná informace, je to ale nutné psát do obchodních podmínek?

Obchodní podmínky prostě obsahují guláš zbytečných vět, které čtenáře doslova ubíjejí. Obsah takového dokumentu nebudete znát přesto, že je nedílnou součástí smluvního vztahu, kde může jít o velké peníze. Vaše peníze. Nebudete jej znát proto, že nebudete mít čas těch nechutných 42 stran přečíst. Musí to být? Proč to ty pojišťovny dělají? Není brutální délka a nesrozumitelnost nástrojem pro to, aby klientům záměrně něco ušlo a nevěděli to? V jiném odvětví, kde jsem se obchodními podmínkami zabýval hodně podrobně (ne, nebyly to banky, jak byste mohli soudit podle mého staršího blogu), mi na mou snahu o jejich zjednodušení bylo řečeno, že o srozumitelnost není zájem. Zákazník prostě nemá mít šanci se v dokumentu vyznat, protože podmínky obchodního vztahu jsou nastaveny ve prospěch dodavatele a ten nechce, aby to odběratel rozeznal. Je to tak i u pojišťoven?

Co dodat? Snad že byste si měli na uzavření pojistné smlouvy vzít právníka. Nebo do ruky hůl.

Mám před sebou na obrazovce smlouvu o pojištění domu pro případ požáru. Je na jedné jediné straně. Je ovšem z osmnáctého století ….