Dárek pro maminku (vánoční variace na známé téma)
Sametově blyštivý zelený balicí papír v celé kráse vynikne až večer, ve světle svíček. Dal jsem si záležet, pečlivě jsem podle rozměrů balíčku papír přistřihl na takovou velikost, aby mi přesně po stranách záhyby vyšly do rafinované skládanky. Dvě boční strany nechám volné, rudou stuhu obtočím kolem balíčku jenom jednou, přes strany kde jsou sklady a nahoře ji naaranžuji do podoby jednoduchého květu, aby efekt krásného a také patřičně drahého papíru nebyl ničím příliš zastíněn. Balíček nebude hyzdit ani jmenovka, není jí potřeba, dárek pod stromečkem bude jediný.
Teď teprve jsem si všiml, že barva balicího papíru je téměř stejná, jako látka, kterou jsem podložil pod stromeček. Nelíbí se mi to, balíček nevynikne. Jenže co s tím? Mamince tento odstín zelené jistě doslova učaruje. Dárek znovu balit nemohu, jinou barvu papíru stejně nemám. Klidně bych vytáhl papírníka Blocha od slavnostní večeře, ale už nemám šanci dojet do města, po odpoledním sněžení jsou cesty neprohrnuté a zůstanou tak jistě celou noc. Škoda, toho hňupa bych vlastně docela rád naštval. Když jsem vybíral papír a vysvětloval mu, že je to na dárek pro maminku, tak na mne civěl a divně se ušklíbal. Ve světě těch buranů z městečka je dospělý muž žijící sám s matkou určitě něco nepatřičného.
Mám nápad. Použiji ten rudý ubrus na konferenční stolek, složím ho na dvakrát a podložím jím dárek. Nádhera, efekt je dokonalý. Teď musím ještě správně umístit svíčky. Nechci je zapalovat, maminka má ráda úplně nové, raději to vyzkouším se zapalovačem. Ano, plamen se správně odráží od pečlivě vyleštěných červených koulí na stromečku, a na balicím papíru dárku dělá matný odlesk, přesně tak, jak jsem si to představoval, když jsem v katalogu četl popis papíru. Nedá se nic dělat, Němci ještě umějí udělat krásné věci, máte jistotu kvality. U tohoto výrobku od firmy Zöwie je základní zelená barva s perleťovými odlesky nádherně vyšperkovaná plastickým potiskem, který vytváří takový třírozměrný efekt. Šířku stuhy jsem vybral přesně podle velikosti ornamentů na papíru, nesmí působit humpolácky, ale také ne příliš skromně. Počet smyček tvořících květ na stuze je pečlivě vypočítán tak, aby konečky visely po stranách přesně do poloviny balíčku. Zvažuji, zda mám použít ten spray, který jsem koupil vloni, po nastříkání z patřičné vzdálenosti a po zaschnutí té speciální látky se celý dárek začne třpytit jako v animované pohádce. Ne, nepoužiji to. Vloni to stejně nemělo valný úspěch. Vloni vlastně nemělo valný úspěch téměř nic. Přitom jsem si dal s balením dárku takovou práci. Maminka nedocenila ani vpravdě umělecké balení, a potom už ani obsah samotný. Přiznám se, že mne tenkrát její pohrdavé hodnocení krásného balíčku docela roztrpčilo. Jí potom určitě mrzela a i jistě překvapila moje, podle mne pochopitelná, reakce. Dlouho mne trápily pochyby, zda jsem to nepřehnal. Nakonec jsem uznal, že jsem měl skutečně vzít v potaz to, že ten loňský Štědrý večer již měla vypité dvě láhve ginu. Letos to bude jiné, letos už totiž nepije. Od toho Štědrého večera se alkoholu ani nedotkla.
Je čas, z dálky slyším zvon z kostela. Ještě naposledy zkontroluji správnou polohu dárku a rozsvítím svíčky. Ta posvátná krása mi do očí vehnala slzy. Po špičkách dojdu ke dveřím maminčina pokoje, které jsou přímo naproti ozdobenému stromku. Otevírám, maminka již sedí připravená v kolečkovém křesle. Šťastné a veselé, maminko, spíš jenom zašeptám. Ustoupím na stranu, aby viděla rozsvícený stromeček, pomalu ji obejdu a vozík tlačím do pokoje. Maminka je proti loňsku tak lehoučká. S dojetím hledím na její hlavu, kde krásná velká mašle připevněná ke zbytkům vlasů diskrétně zakrývá stopu mého loňského projevu nevole. Jenom nevím, na co příští rok mašli připevním, vlasy bohužel v poslední době ze stařičké vyschlé kůže vypadávají čím dál tím rychleji. S úlevou jsem si vzpomněl, že bych mohl použít tu samou tavnou pistoli jako na balení dárku.
Maminko, jak se ti můj dárek líbí? Nic neříkáš? Asi pohnutím nad tou krásou. Dal jsem si hodně záležet, víc než vloni. A co teprve až uvidíš, co se skrývá uvnitř. Obchodní zástupce firmy dodávající prostředky na balzamování se divil, že chci jejich skvělé prostředky s dokonalým mumifikačním a kosmetickým efektem dodat v dárkovém balení. Nakonec jsem si musel sadu sestavit sám, ale mám tak jistotu, že nám ty osvědčené chemikálie pomohou zůstat spolu i do příštích Vánoc.
Proč nic neříkáš, maminko?
Tomáš Kubín
Předsedkyně Evropské komise na Green Deal a emise zvysoka kašle.
Ztělesněním přísloví „Káže vodu a pije víno“ je předsedkyně Evropské komise. Má plná ústa Green Dealu a snižování emisí, sama se ale rozhodně nenechá nijak omezovat.
Tomáš Kubín
Začal boj za práva zvířátek na kolotočích.
Nejkrásnější kolotoč Evropy je v Praze na Petříně. Doufám, že na něj nevidí z nedaleké americké ambasády. V tom případě bych se být Prahou klepal. Někdo by mohl poslat domů jeho fotku a bude zle.
Tomáš Kubín
O elektromobilech pesimisticky s optimistickým koncem.
Jakákoliv změna by člověka měla doprovázet a ne mu diktovat. Bohužel nám ale život mění a jeho podobu nařizuje zelená ideologie a my dosud jenom s povzdechnutím přihlížíme.
Tomáš Kubín
Turecko a Erdogan v Evropském Parlamentu? Nic není nemožné.
Zadními vrátky přes Německo by turecký prezident Erdogan mohl po volbách do Evropského parlamentu ovlivňovat unijní politiku prostřednictvím tamní nové strany, která je propojená s jeho vládní AKP.
Tomáš Kubín
Proč Německo přitahuje imigranty, aneb o rozlitém sirupu.
Je Německo tím největším magnetem pro žadatele o azyl kvůli nadmíru štědře otevřené peněžence? Jak je to se srovnáním v evropských zemích? Jaké je řešení?
Tomáš Kubín
Milión migrantů, recept komisařky Johanssonové.
Ideologické blouznění pokračuje. Eurokomisařka Johanssonová chce každý rok o milión migrantů více proto, aby nahradili ubývající pracovní síly.
Tomáš Kubín
Pohnojené sankce
Pokrytectví provází protiruské sankce od samého začátku. Vyniká v něm hlavně Evropská unie. Politická prohlášení a realita jsou dva úplně jiné světy.
Tomáš Kubín
Rakušanova zpackaná povinná solidarita
Stačilo by přitom tak málo – transparentně vysvětlit s čím Česká republika na jednání jde, o co půjde v celku, a hlavně po pravdě říci, jak to dopadlo a co vše se ještě může změnit.
Tomáš Kubín
Amigo System Moniky Hohlmeier, pokračování příběhu.
V květnu 2021 běžela v Německu naplno aféra s nákupem předražených masek do níž byla zapletena i europoslankyně Hohlmeier. Příběh pokračuje a tak jako tehdy naše média mlčí. A tak jako tehdy jsem se rozhodl dění popsat sám.
Tomáš Kubín
Dopis, který si Petr Pavel určitě nepřečte, ale vy byste měli.
Příběhy jsou mocná a nebezpečná zbraň a v těchto dnech na Hrad vedou člověka, který si nezaslouží úctu, ale opovržení.
Tomáš Kubín
Energetická chudoba pět minut po dvanácté
Téma energetické chudoby, které se k nám v ČR zatím blížilo pomalu, se dostavilo s razancí vylamující dveře domácností. Již před propuknutím současné krize nebylo 10 % domácností schopno dosáhnout požadované teploty obydlí.
Tomáš Kubín
Amigo System europoslankyně Hohlmeier
Předražené respirátory, miliardové zisky, obrovské provize, politické vazby a kšeftíky, vyšetřování státního zastupitelství. Ne, to není Česká republika, to je Německo a také jedna poslankyně Evropského parlamentu.
Tomáš Kubín
Daň z chamtivosti.
Ne, tak daleko to ještě u nás nedošlo, naši propagátoři sektorové bankovní daně rumunského ministra financí v demagogii a populismu ještě nedostihli. Snaží se ale hodně, přebrali slovník rudých bratrů.
Tomáš Kubín
Kápo z bloku smrti
Příběhy z časů holokaustu se dají těžko vstřebat. Tento je jeden z těch nejméně uvěřitelných. Čtěte a nesuďte, protože „.... nemáte právo soudit nikoho, kdo tam byl. Ze haia olam acher, to byl jiný svět."
Tomáš Kubín
Revoluce, která se nekonala.
Všimli jste si v kontaktu s bankami něčeho zvláštního? Něčeho zásadně nového, něčeho revolučního? Opravdu ne?
Tomáš Kubín
Zaplať jablkem!
Apple Pay je konečně v ČR a až nás přejde prvotní nadšení, můžeme začít přemýšlet o tom, zda to vůbec potřebujeme, jestli není něco lepšího a kolik ta legrace, byť zakalkulovaná do ceny produktu, vlastně stojí.
Tomáš Kubín
Když dva (ne)dělají totéž, reklama to nezamaskuje.
Mohou ty dvě společnosti mít vůbec něco společného? Při pohledu na jejich produkty a styl komunikace se to zdá nemožné. Zonky a Air Bank. Den a noc.
Tomáš Kubín
Co lidé mění častěji, ponožky, nebo banku?
Podle tiskových výstupů a reklam některých tzv. „nových“ bank lidé v podstatě nedělají nic jiného, než že mění banky a zakládají si u nich účty. Kdo to nedělá je pako, nechápe, o co přichází a zaslouží si výsměch.
Tomáš Kubín
Jedna ulice v Jeruzalémě
Jedna ulice, v jednom městě, v jedné zemi. Ta ulice je esencí toho, co ta země je a co znamená pro svět. V dobrém i špatném. Po minulé neděli se do její historie znovu, už po několikáté, zapsala fanatická zloba dalším zločinem.
Tomáš Kubín
Vezměte si na ně právníka. Nebo hůl.
Zkoušeli jste se někdy probít textem pojistných podmínek? Také jste se cítili ztraceni jako v labyrintu? Také vás to znechutilo a přemýšleli jste, proč je to tak složité a dlouhé a proč to ty pojišťovny dělají?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 38
- Celková karma 32,21
- Průměrná čtenost 1818x
Daniel Patrick Moynihan
Jsem členem hnutí ANO*
* oznámení podle kodexu blogera, údajně povinné.